Bhagavatatatparyanirnaya/C10/S38: Difference between revisions

Imported from pramati-sarvamoola XML (grantha.io importer v3)
Imported from pramati-sarvamoola XML (grantha.io importer v3)
Line 1: Line 1:
{{Adhyaya
{{Adhyaya
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id  = BTN_C10
| chapter_num  = 10
| chapter_num  = 10
| chapter_name = दशमस्कन्धः
| section_id  = BTN_C10_S38
| section_num  = 38
| title        = अष्टत्रिंशोऽध्यायः
| title        = अष्टत्रिंशोऽध्यायः
}}
}}
Line 14: Line 10:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = भूस्तोयमग्निः पवनः खमादि- र्महानजादिर्मन इन्द्रियाणि । सर्वेन्द्रियार्था विबुधाश्च सर्वे ये हेतवस्ते जगतोऽङ्गभूताः ॥ ३ ॥
| verse_line1  = भूस्तोयमग्निः पवनः खमादि- र्महानजादिर्मन इन्द्रियाणि । सर्वेन्द्रियार्था विबुधाश्च सर्वे ये हेतवस्ते जगतोऽङ्गभूताः ॥ ३ ॥
Line 33: Line 27:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = नैते स्वरूपं विदुरात्मनस्ते अजादयोऽन्यात्मतया गृहीताः । अजोऽनुबद्धः स गुणैरजाया गुणात् परं वेद न ते स्वरूपम् ॥ ४ ॥
| verse_line1  = नैते स्वरूपं विदुरात्मनस्ते अजादयोऽन्यात्मतया गृहीताः । अजोऽनुबद्धः स गुणैरजाया गुणात् परं वेद न ते स्वरूपम् ॥ ४ ॥
Line 52: Line 44:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = त्वां योगिनो यजन्त्यद्धा महापुरुषमीश्वरम् ।
| verse_line1  = त्वां योगिनो यजन्त्यद्धा महापुरुषमीश्वरम् ।
Line 72: Line 62:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = त्रय्या च विद्यया केचित् त्वां वै वैतानिका द्विजाः ।
| verse_line1  = त्रय्या च विद्यया केचित् त्वां वै वैतानिका द्विजाः ।
Line 92: Line 80:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = तुभ्यं नमस्तेऽस्त्वविषक्तदृष्टये सर्वात्मने सर्वधियां च साक्षिणे । गुणप्रवाहोऽयमविद्ययाऽसकृत् प्रवर्तते देवनृतिर्यगात्मसु ॥ १३ ॥
| verse_line1  = तुभ्यं नमस्तेऽस्त्वविषक्तदृष्टये सर्वात्मने सर्वधियां च साक्षिणे । गुणप्रवाहोऽयमविद्ययाऽसकृत् प्रवर्तते देवनृतिर्यगात्मसु ॥ १३ ॥
Line 111: Line 97:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = अग्निर्मुखं तेऽवनिरङ्घ्रिरीक्षणं सूर्यो नभो नाभिरथो दिशः श्रुतिः । द्यौः कं सुरेन्द्रास्तव बाहवोऽर्णवः कुक्षिर्मरुत् प्राणबलं प्रकल्पितम् ॥ १४ ॥
| verse_line1  = अग्निर्मुखं तेऽवनिरङ्घ्रिरीक्षणं सूर्यो नभो नाभिरथो दिशः श्रुतिः । द्यौः कं सुरेन्द्रास्तव बाहवोऽर्णवः कुक्षिर्मरुत् प्राणबलं प्रकल्पितम् ॥ १४ ॥
Line 121: Line 105:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = रोमाणि वृक्षौषधयः शिरोरुहा मेघाः परस्यास्थिनखानि तेऽद्रयः । निमेषणं रात्र्यहनी प्रजापति- र्मेढ्रं तु वृष्टिस्तव वीर्यमिष्यते ॥ १५ ॥
| verse_line1  = रोमाणि वृक्षौषधयः शिरोरुहा मेघाः परस्यास्थिनखानि तेऽद्रयः । निमेषणं रात्र्यहनी प्रजापति- र्मेढ्रं तु वृष्टिस्तव वीर्यमिष्यते ॥ १५ ॥
Line 131: Line 113:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = त्वय्यव्ययात्मन् पुरुषे प्रकल्पिता लोकाः सपाला बहुजीवसङ्कुलाः । यथा जले सञ्जिहते जलौकसोऽ- प्युदुम्बरे वा मशका मनोमये ॥ १६ ॥
| verse_line1  = त्वय्यव्ययात्मन् पुरुषे प्रकल्पिता लोकाः सपाला बहुजीवसङ्कुलाः । यथा जले सञ्जिहते जलौकसोऽ- प्युदुम्बरे वा मशका मनोमये ॥ १६ ॥
Line 150: Line 130:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = यानि यानीह रूपाणि क्रीडनार्थं विभर्षि हि ।
| verse_line1  = यानि यानीह रूपाणि क्रीडनार्थं विभर्षि हि ।
Line 170: Line 148:
| document_id  = BTN
| document_id  = BTN
| chapter_id    = BTN_C10
| chapter_id    = BTN_C10
| section_id    = BTN_C10_S38
| adhikarana    =
| verse_type    = shloka
| verse_type    = shloka
| verse_line1  = नमस्ते वासुदेवाय नमः सङ्कर्षणाय च ।
| verse_line1  = नमस्ते वासुदेवाय नमः सङ्कर्षणाय च ।
Line 177: Line 153:
}}
}}


{{AuthorNote| text = ॥ इति श्रीमदानन्दतीर्थभगवत्पादाचार्यविरचिते श्रीभागवततात्पर्यनिर्णये दशमस्कन्धे अष्टत्रिंशोऽध्यायः ॥}}
{{Commentary
| verse_id = BTN_C10_S38_V22
| id      = BTN_C10_S38_V22_author-note
| name    = Bhashyam
| text     =
॥ इति श्रीमदानन्दतीर्थभगवत्पादाचार्यविरचिते श्रीभागवततात्पर्यनिर्णये दशमस्कन्धे अष्टत्रिंशोऽध्यायः ॥
}}


{{Commentary
{{Commentary